Hory Itálie Marmolada / Arraba 2006, Malga Ciapela

Dovolená v Itálii. Dobré počasí, nálada i sněhové podmínky. 

Jak a kdo s kým nás tam dostal

Cestu zaštiťovala cestovní kancelář NEV-Dama. Ta nabízela Italský jackpote - výběr ze tří středisek, což znamená že jsme do posledních tří dní nevěděli kam pojedeme. Nakonec jsme jeli do střediska Marmolada / Arraba, ubytování ve vesnici Malga Ciapela (pod horou Marmolada). Cena bez dopravy a bez jídla, s šestidenním ski pasem a ubytováním na sedm nocí nás přišla přibližně na 8000 Kč.

Účast byla podobná jako minulý rok tedy: Šíťa, Rosťa, Lehták, Hajas, Elvis a Venca.

Termín 9. - 11. března 2006, doprava dvěma oktávkami (Hajas, Lehták). Oproti minulému roku máme k dispozici rakev. Cesta z Prahy do Malga Ciapela v Itálii je cca 700 km dlouhá. Vybíráme trasu Praha, Plzeň, Mnichov, Brenner, Innsbruck, Malga Ciapela. Cesta by měla trvat podle Route 66 asi osm hodin.

Počasí a sněhové podmínky

Pro dobré lyžování je potřeba i dobré počasí a to se skutečně povedlo. Protože jsme přijeli v sobotu poněkud později, tak i naše ranní vstávání bylo značně posunuté. Nakonec se ukazuje, že lanovky nejezdí protože hrozí pád lavin. Ski pasy nám u lanovky vydali s platností až od pondělku a tak jsme de-fakto neztratili ani ten prospaný den. Počasí stejně nestálo za moc.

V pondělí nás probouzí slunečný den. Po krátké době jsou sjezdovky muldovaté a špatné, protože obrovské množství čerstvě napadaného sněhu asi nejde úplně dobře urolbovat.

Od úterka až do čtvrtka na nás čekalo azuro, teploty se pohybovali od -5°C do -16°C na hoře Marmolada (3269m.n.m.) a perfektně upravené sjezdovky. Italové navíc každý den o něco rozšiřovali sjezdovky, takže každý další den bylo víc místa na sjezdovce a místami přibývaly úplně nové urolbované pásy. Na sjezdovkách se objevuje hodně lidí.

Pátek se z rána nezdál příliš nadějný, mlha, sněžení. V průběhu dne se mlha zvedla a bylo docela příjemně. Nakonec se z toho vyvinul jeden z nejlepších dní, protože na sjezdovkách skoro nikdo nebyl.

Cesta tam, bydlení a cesta zpět

Z Prahy vyjíždíme po deváté hodině. Zácpa kolem Mnichova nás donutila zavolat, že přijedeme později a to nejdříve v devět hodin večer. Následné dopravní omezení v u Brenneru nám přidalo další tři hodinky. U Brenneru byla doprava na dálnici svedena do jednoho pruhu což způsobilo 9km dlouhou skoro stojící kolonu aut. Poslední zádrhel je odbočka z dálnice, kterou jsme minuli a následně jsme trochu bloudili, protože několik cest bylo zavřených kvůli závějím a lavinovému nebezpečí. Do Malga Ciapela přijíždíme někdy mezi druhou a třetí hodinou ranní. Cesta nám trvala cca 16h což vychází na neuvěřitelnou průměrnou rychlost kolem 50 km/h.

Ubytování bylo v prostorném apartmánu s fascinujícím dřevěným kazetovým stropem. Místa bylo dostatek ve srovnání s camrdlíkem minulý rok ve Francii. V apartmánu byl kombinovaný sporák (třikrát plynová a jednou elektrická plotýnka), nějaké talíře, lžíce, naběračky pánve atd. Chyběla rychlovarná konvice, kterou sporák hravě zastoupil. Nevýhodně řešený záchod společný s koupelnou. Apartmán byl navržený jako byt 2kk s jednou velmi prostornou místností. Postele velmi, ale velmi měkké. Venca s Hajasem si dali matrace na zem, protože pružinový podklad postelí byl velmi nepohodlný.

Největší výtkou by asi mohla být lyžárna. Ta byla společná pro všechny pokoje a hlavně v té malinkaté místnosti chybělo jakékoliv zajištění lyží proti pádu. Takže všechny lyže se jen malou neopatrností sesypali na jednu hromadu a to zrovna nepotěší. Nejednou se stalo, že lyžárna zůstala celý den otevřená. Nakonec si Venca nechává lyže na pokoji stejně jako Hajas s Lehtákem snowboardy.

Dostupnost vleků byla perfektní, ráno se od chalupy dalo sjet na kabinu jedoucí na Marmoladu a večer se dalo zase pohodlně sjet skoro až k chalupě směrem od Marmolady. Vleky jezdí od půl deváté (poma k sedačce), sedačka a kabina od devíti.

Cestu zpět raději jedeme raději v noci z pátku na sobotu, kdy byly dálnice prázdné a cesta ubíhala mnohem rychleji. Vyjeli jsme po osmé hodině z Malaga Ciapela a kolem šesté ráno jsme byli v Praze. U Brenneru jsme měli drobnou obavu o dojezd, protože jedno z aut hlásilo poruchu v elektronice motoru. Nakonec jsme, ale dojeli v pořádku domů.

Další zajímavosti

Sella Ronda

Toto středisko oplývá jednou moc zajímavou věcí a to je okružní jízda na sjezdovkách (tzv. ski tour) Sella Ronda. Je to vcelku záběr, jeli jsme oranžový směr (ještě je zelený protisměr) a naše cesta vedla přes následující střediska, a městečka: Malga Ciapela, Arraba, Belvedere, Canazei, Pian Frataces, Ciampinoi, Selva Gardena Wolkenstein, Dantercepies, Corvara a před Passo Campolongo zpět do Arraby a Maga Ciapela. Cesta to byla dlouhá, zajímavá, ale člověk si dvakrát moc nezajezdil, protože se jednalo především o modré dlouhé přejezdy. Nicméně jsme si hned v pondělí udělali přehled kde co je a jak to kde vypadá. Navíc jsme se docela dost zničili. Sella Ronda je přibližně 40km dlouhá.

Marmolada

Hora nad městečkem Malga Ciapela. V nejvyšším bodě dosahuje 3342 metrů nad mořem. Na horu vede nová lanovka otevřená v roce 2004, jsou na ní dva přestupy. Na druhém přestupu je bar a muzeum o první světové válce, kdy se v těchto místech bojovalo. Na výstupu z lanovky je pak malá jeskyně s Madonou. Lanovka má kapacitu 70 lidí + 1 řidič, frčí nahoru rychlostí přibližně 10 m/s a maximální zatížení je 5,6 tuny. Něco více informací najdete na poměrně nepoužitelných stránkách Marmolada.

Bombardino

Nápoj, z vaječňáku a skotské, který se ohřeje. Navrch se dává šlehačka a posype se lehce skořicí. Dobrý sladký pití, především chutná dívkám a dámám. Vyzkoušejte si sami. Nakopne Vás k dalšímu lyžování .